Drahý sen o obnovitelných energiích
24.9.2010
Na obrovská rizika ambiciózního plánu německé kancléřky Anegely Merkelové (CDU) upozorňuje německý týdeník Der Spiegel. Záměr kancléřky aby do roku 2050 přešlo Německo z 80 procent na obnovitelné zdroje je totiž silně rizikový a navíc se enormně prodraží. Nejen Německu, ale celé Evropě. Na stejná rizika přitom již dlouhodobě poukazuje také český poslanec Evropského parlamentu Pavel Poc.
První potíž celého projektu je už jen v obrovských nákladech na jeho realizaci. Ten, podle týdeníku Der Spiegel, vyžene cenu elektrické energie do astronomických výšek proti současné energii z fosilních paliv nebo jádra. A to nejen v Německu, ale i okolních státech, které jsou na německou ekonomiku významně navázané. Německé ceny tak ve velké míře kopíruje i česká energetika.
Obří množství prostředků spolyká už jen výstavba nové rozvodné sítě která bude schopna přenášet elektřinu z větrných elekráren na severu a naopak solárních elektráren na jihu Evropy. Jak Der Spiegel upozorňuje, jen náklady na výstavbu těchto přenosových tras se vyšplhají v nejbližším desetiletí na 40 miliard euro.
Cenu elektřiny také enormně prodraží dotovaná solární energie a náklady na výstavu nových větrných elektráren. Ty, podle týdeníku, budou muset stát na moři, protože na pevnině pro ně není většinou vhodné místo. Jen do roku 2030 ale jejich výstavba přijde na dalších 75 miliard euro.
Doplňkové zdroje jakými je výroba elektrické energie z biomasy navíc ohrožuje evropský trh s potravinami. Pěstování energetických plodin je už dnes pro zemědělce často výhodnější než výroba potravin. Plocha zemědělské půdy na níž se pěstují potraviny se tak stále zmenšuje a důsledkem je postupný růst ceny potravin. Už dnes se přitom energetické plodiny v Německu pěstují na dvou z celkových dvanácti milionů hektarů zemědělské půdy, a energetických monokultur na německých polích rychle přibývá. Což je, jak upozorňuje týdeník, zcela proti duchu ekologické udržitelnosti.
A aby toho nebylo málo, vystává obrovský problém jak se vyrovant s nestabilním výkonem tak obrovského množství obnovitelných zdrojů. Ten je totiž závislý na aktuálním výkonu větru nebo slunečního svitu a lze je jen velmi těžce regulovat. S přibývajícím množstvím obnovitelné energie je ale potíž s její regulací pomocí klasických uhelných zdrojů. A protože kvůli negativnímu postoji vůči jádru mají obnovitelné zdroje pokrývat většinu spotřeby, nabízí se jediná možnost vyrovnávání jejich výkonu, a to pomocí vodních elektráren.
Jak Der Spegel upozorňuje, to ale naráží na zásadní problém. Nedostatek vhodných ploch. Výstavba nových přehrad na kontinentu je totiž politicky neprůchodná. Jedinou variantou tak zůstávají obrovské zásoby vody v Norsku, ale k těm nevede potřebná rozvodná síť. Což bude stát opět další milierdy euro. Stejně jako rozvodná síť do střední Evropy za další miliardy.
To vše zřejmě vyžene cenu elektrické energie v následujících deseti letech ze současných 6,5 centů za kilowatthodinu až na částku 23,5 centu.
"Paradoxně přitom energetické stabiliy a nezávislosti na ropě může Evropa dosáhnout mnohem snažší a ekologicky poměrně čistou cestou. A to posílením výroby elektrické energie z jádra," upozorňuje český europoslanec Pavel Poc. Narozdíl od současných uhelných technologií totiž jádro, s výjimkou páry a tepla, neprodukuje žádné emise.
"Odpadá také závislost na dodávkách zemního plynu nebo ropy, jako je tomu u jiných druhů energetiky," říká poslanec Evropského parlamentu, podle kterého jsou argumenty odpůrců jaderné energetiky často velmi zavádějící. "Už dnes je zřejmé, že to, co dnes nazýváme odpadem při výrobě jaderné energie, bude za pár let velmi ceněnou surovinou. Reaktory nového typu budou totiž jednak mnohem účinnější, a navíc se konstruují tak, aby mohli tento odpad dál energeticky využívat," upozorňuje Poc.
Zásob paliva pro jaderné elektrárny přitom má Evropa na několik staletí, narozdíl od fosilních paliv. "To je dostatečná doba na to, abychom dokázali vyvinout skutečně účinné a skutečně ekologické technologie výroby elektrické energie. Což o současné fotovoltaice ani větrných elektrárnách říci nelze," konstatuje europoslanec Pavel Poc.
"Například výjimka prosazená v EP poslanci za EPP, jehož je členem právě Merkelové CDU pro fotovoltaické panely z kadmium teluridů je nebezpečný nesmysl. Jejich zavedením se dostane do oběhu obrovské množství jedovatého kadmia, které jinak zásadně vylučujeme ze všech výrobků," říká český psolanec Evropského parlamentu a člen parlamentního výboru pro životní prostředí.
"Osobně bych řekl, že politika CDU a potažmo i EPP se spíš podbízí zájmům korporací než aby respektovala zájmy občanů nebo v některých případech, jako jsou kadmium teluridové panely, alespoň zdravý rozum."
Plné znění článku lze najít v čísle 38/1010 týdeníku Der Spiegel.
Tisknout
