Chceme-li čelit dnešní epidemii rakoviny,

potřebujeme posílit prevenci

a včasnou diagnózu

rakovinných onemocnění

Kardiovaskulární onemocnění jsou v EU zabijákem číslo jedna

Kardiovaskulární onemocnění (CVD) představují hlavní příčinu úmrtí v Evropské unii a jsou také zodpovědné za největší počet předčasných úmrtí před dosažením věku 75 let. Jedná se o skupinu zdravotních problémů, které postihují srdce a cévy. Mohou mít mnoho podob, jako jsou vysoký krevní tlak, onemocnění koronárních arterií, onemocnění srdečních chlopní, cerebrovaskulární nemoci (mrtvice) nebo revmatické onemocnění srdce. Výsledky průzkumu Eurostatu poukazují na to, že ročně kardiovaskulárním nemocem podlehnou v Evropské unii asi 2 miliony lidí. Jedná se o 40 % z celkového počtu všech úmrtí v EU. Nejrizikovější skupinou jsou přitom ženy. V roce 2016 tak v celé Evropské unii zemřelo 40,5 % žen v důsledku onemocnění srdce a oběhového systému oproti 34,4 % mužů. Obětmi onemocnění oběhového systému se častěji stávají lidé v pokročilém věku. Není to však pravidlem. Přestože věk hraje důležitou roli, neméně důležitým faktorem je i  genetická náchylnost. Čím více případů v rodině a v čím nižším věku, tím je riziko větší. Lidé jednou postižení kardiovaskulární příhodou jsou také vysoce ohroženi recidivou, ať už v podobě mrtvice nebo infarku myokardu.

Evropa je v procesu ekonomického, sociálního a nutričního přechodu. V posledních několika desetiletích prošla Evropa, a zejména země s nízkým a středním příjmem, rychlou industrializací, urbanizací, hospodářským rozvojem a globalizací trhu. I když tento vývoj vedl k mnoha pozitivním změnám v oblasti zdraví a ke zvýšení očekávané délky života, jeho důsledkem jsou také nevhodné stravovací vzorce, fyzická nečinnost a obezita.

Výskyt kardiovaskulárních chorob a úmrtnost s nimi spojená klesá ve většině zemí severní, jižní a západní Evropy, zatímco v zemích střední a východní Evropy zůstává konstantní nebo dokonce stoupá, zejména kvůli zvyšující se spotřebě tuků. Výjimkou není ani Česká republika. Podle údajů Zprávy o zdraví obyvatel ČR vydané Ministerstvem zdravotnictví v roce 2014, zůstává úmrtnost na oběhová onemocnění i přes svůj trvalý pokles dvakrát vyšší než v zemích bývalé EU15. Stagnuje zejména úmrtnost na chronické formy, jako je ischemická choroba srdeční. V období 1990−2012 se snížila asi o 60 % předčasná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy, ale přesto stále 44 % mužů a 18 % žen se srdečně cévním onemocněním umírá předčasně, tedy před 75. rokem života.

Kardiovaskulárním chorobám je však možné se vyhnout. WHO odhaduje, že pouhé mírné snížení krevního tlaku, obezity, cholesterolu a užívání tabáku zároveň by v celé populaci snížilo výskyt kardiovaskulárních chorob o více než polovinu. Prevence je proto klíčová pro zabránění vzniku těchto chorob. Důležitá je zejména změna životního stylu a včasná a správná diagnóza. Evropský parlament nicméně v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že mezi členskými státy existují výrazné rozdíly v prevenci a léčbě těchto onemocnění. Domnívá se proto, že je nutné zajistit rovný přístup všech Evropanů k prevenci, léčbě a diagnostice. Evropská unie se snaží koordinovat spolupráci mezi členskými státy. „Zdraví je samozřejmě odpovědností členských států. Neznamená to však, že by si EU měla umýt nad touto záležitostí ruce. EU může členským státům pomoci sdílet zkušenosti, podporovat zdokonalování strategií pro odhalování pacientů s vysokým rizikem opětovného výskytu těchto nemocí, zveřejňovat osvědčené postupy, stanovovat normy kvality a v případě potřeby koordinovat a financovat to, co je zapotřebí,“ uvádí europoslanec za ČSSD Pavel Poc, který patří mezi členy europarlamentního fóra „Heart Group.“ Tato platforma je řízena Evropskou kardiologickou společností (ESC) a Evropskou sítí pro srdce (EHN) a poskytuje poslancům Evropského parlamentu možnost vytvářet dialog na úrovni EU a členských států. Jejím hlavním cílem je snížení výskytu kardiovaskulárních chorob pomocí identifikace konkrétních oblastí politik a intervencí v oblastech veřejného zdraví, které mohou přispět k prevenci úmrtí nebo postižení vzniklého následkem onemocnění srdce a oběhového systému. Velká pozornost je také věnována rizikovým pacientům, u kterých je vysoká pravděpodobnost opětovaného projevení nemoci. Skupina proto zdůrazňuje potřebu zlepšení strategie detekce a péče o pacienty s vysokým rizikem dalších kardiovaskulárních příhod.

V návaznosti na toto téma uspořádal Poc v Evropském parlamentu diskuzi s názvem "Srdce na prvním místě: uzavření mezery v evropské kardiovaskulární péči." Pozvání na debatu přijali důležití odborníci, lékaři, pacienti a advokáti. Společným jmenovatelem celé debaty byla zejména otázka prevence vzniku kardiovaskulárních chorob a určení konkrétních strategií. Za účelem dosažení této priority je zejména nutná spolupráce na všech úrovních, jak uvádí Pavel Poc: „Neexistují žádné rozdíly mezi tvůrci politik a zúčastněnými stranami. Politici jsou sami o sobě zúčastněnými stranami a zainteresované strany se také podílejí na tvorbě politik. Tento fakt platí zejména v oblasti zdravotní péče více než v jakékoliv jiné agendě."

Předcházení vzniku kardiovaskulárních chorob musí být dle závěrů debaty prioritou tím, že se vytvoří prostředí podporující zdraví, dojde k posílení vnitrostátních kapacit, ke zlepšení poskytování primární zdravotní péče a všeobecnému zdravotnímu pokrytí, jakož i k rozvoji vysoce kvalitního výzkumu v této oblasti. Dále je důležité podporovat zejména zdravý životní styl na základě přijetí potřebné legislativy nebo naopak restrikcí. Právě včasná opatření a pečlivé provádění důležitých opatření může zabránit epidemii kardiovaskulárních chorob.

Účinná prevence těchto nemocí má potenciál snížit i obrovskou finanční zátěž, která se s nimi pojí. Zatímco méně lidí umírá na kardiovaskulární onemocnění, stále více lidí s tímto onemocněním musí žít. Tento fakt spolu s každoroční enormní mírou úmrtnosti způsobuje obrovskou ekonomickou zátěž pro evropské hospodářství, a to navzdory tomu, že je možné jejich vzniku předejít. Celkové náklady na cévní mozkové příhody v EU, včetně nákladů na zdravotní a související péči, dosáhly v roce 2015 přibližně 45 miliard EUR a očekává se, že tato částka bude i nadále narůstat. Jen náklady na neformální péči byly odhadovány na 15,9 miliardy EUR, což představuje 35 % celkových nákladů na mrtvici v EU v roce 2015.

Řešení tohoto problému bude tedy vyžadovat dlouhodobé zapojení členských států a Evropské unie, přičemž klíčovým faktorem v tomto boji proti kardiovaskulárním nemocem není pouhé řešení vyvstalých problémů, ale hlavně jejich prevence.

27.11.2017