Zabijačku nám EU nezakáže. Ani nemůže.

22.1.2012

17. 1. odvysílala Česká televize ve své hlavní zpravodajské relaci Události reportáž, podle které Evropská unie zakázala tradiční české zabijačky.

ČT mimo jiné uvedla, že “Podle nového veterinárního zákona může prase zabít jeho chovatel doma a maso tam taktéž musí spotřebovat.” a dále také že “Tradiční veřejné zabijačce, ať už ji pořádali hasiči, nebo zahrádkáři, učinila Evropská unie přítrž.”

Poslanec Evropského parlamentu a člen Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Pavel Poc (ČSSD) ale jednoznačně namítá: “Problematiku porážky jatečných zvířat upravují české zákony víceméně stejným způsobem přinejmenším posledních padesát let, takže o žádném narušení tradice Evropskou unií nemůže být řeč. ”

Porážení zvířat upravuje v obecné rovině zákon č. 166/1999 Sb., neboli veterinární zákon, který byl aktuálně novelizován českým vnitrostátním předpisem. Jediné, co je v oblasti domácích porážek  od 1. 1. 2012 v zákoně nové, je možnost úředně povolené domácí porážky skotu mladšího 24 měsíců. Právní úprava domácích porážek ostatních druhů zvířat zůstala nedotčena.

Euromýty spojené se zákazem tradičních pokrmů se objevují poměrně často, zejména proto, že obhajoba domnělých tradic je vždy vděčné téma.

Evropská unie se ovšem i v oblasti bezpečnosti potravin řídí principem subsidiarity. To znamená, že nepřijme opatření, pokud je efektivnější učinit toto opatření na národní, regionální nebo lokální úrovni. Veřejnost logicky žádá, aby bezpečnost potravin byla na maximální možné úrovni. Komunitární právo proto s účinností od 1. 1. 2006 sjednotilo v celé EU právní úpravu výroby potravin v potravinářských podnicích, domácí příprava potravin pro soukromou domácí spotřebu nadále zůstala vnitrostátní záležitostí.

Podle odborníků Státní veterinární zprávy, je vždy třeba mít na paměti, že maso zvířat je surovina s vyšší mírou rizika pro lidské zdraví a zacházení s ní podléhalo vždy nějakému úřednímu dohledu. To je zkušenost doložitelná už od starověku.

Česká televize uvede nepřesné informace na pravou míru v nové reportáži, kterou odvysílá v neděli 22. ledna 2012.

Doplňující informace

Tiskové zprávy SVSCR ohledně zabijaček:

http://www.svscr.cz/index.php?art=5333

http://www.svscr.cz/index.php?art=5297

Vyjádření právníka SVSCR k reportáži ČT:

Porážení zvířat upravuje v obecné rovině zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a dále přímo použitelné předpisy ES.

Reportáž ČT se dotkla těchto ustanovení veterinárního zákona:

§ 21 odst. 1 – Není-li stanoveno jinak, musí být jatečná zvířata poražena na jatkách za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy a předpisy Evropské unie.

§ 21 odst. 2 – Jatečná zvířata s výjimkou skotu staršího 24 měsíců, koní, oslů a jejich kříženců mohou být poražena v hospodářství chovatele, jsou-li jejich maso a orgány určeny pouze pro spotřebu v domácnosti chovatele (domácí porážka). Toto maso a orgány podléhají veterinárnímu vyšetření, požádá-li o toto vyšetření chovatel, anebo stanoví-li tak krajská veterinární správa se zřetelem k nákazové situaci.

§ 21 odst. 3 – Domácí porážku skotu mladšího 24 měsíců nebo jelenovitých z farmového chovu lze provádět pouze v hospodářství chovatele, kterému bylo krajskou veterinární správou na základě písemné žádosti povoleno provádění domácích porážek uvedených druhů zvířat v tomto hospodářství. Krajská veterinární správa v povolení stanoví podmínky provádění domácí porážky. Doba platnosti vydaného povolení je 3 roky. Jestliže krajská veterinární správa zjistí, že chovatel při provádění domácí porážky postupuje v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie nebo porušuje podmínky stanovené krajskou veterinární správou, vydané povolení chovateli odejme. Každou domácí porážku těchto druhů zvířat je chovatel povinen nejméně 7 dnů před jejím uskutečněním ohlásit krajské veterinární správě. Povolení k provádění domácích porážek jelenovitých z farmového chovu v hospodářství chovatele se nevyžaduje, pokud bylo chovateli jelenovitých vydáno povolení k porážení zvěře ve farmovém chovu v hospodářství.

Komentář:

Jedinou novinkou od 1. 1. 2012, která však nesouvisí s komunitárním právem, nýbrž jde o záležitost ryze vnitrostátní, je umožnění domácí porážky skotu mladšího 24 měsíců. Tuto možnost právní řád dosud nikdy neobsahoval, tudíž veškerý skot musel být do tohoto data vždy porážen na jatkách.

Pokud jde o domácí porážku dalších zvířat, zejména prasat, současný veterinární zákon i předchozí veterinární zákony (tj. č. 87/1987 Sb. a č. 66/1961 Sb.), čili „odnepaměti“ stanovují podmínku, aby maso a orgány zvířete byly určeny pouze pro spotřebu v domácnosti chovatele. Pojem domácnost chovatele se vykládá pomocí legální definice uvedené v § 115 občanského zákoníku – Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Třebaže lze namítnout, že jde o příliš úzký výklad práva, nelze v žádném případě dovodit, že bylo možno pořádat zabijačku na náměstích a jiných veřejně přístupných místech jako akce pro širokou veřejnost, ať už ji pořádá kdokoliv (obce, spolky apod.). Veřejné zabíjačky jsou odjakživa v rozporu se zákonem, takže se nemůže jednat o tradiční akce. Připomeňme, že podle právních předpisů před rokem 1961 i domácí porážka vepře podléhala úřednímu povolení, povinným odvodům sádla a kůže, byť spíše z ekonomických než veterinárně-hygienických důvodů.

Pro tento druh akcí je jediným legálním způsobem opatření masa jeho nákup na jatkách či v řeznictvích s následnou přípravou tzv. zabíjačkových pokrmů. Toto již není výroba potravin, ale příprava pokrmů (stravovací služby), a dozorují ji krajské hygienické stanice ve smyslu § 16 odst. 1 písm. a) bodu 1. zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Mylné informace v reportáži ČT:

1. Zabíjačka není a nebyla společenskou veřejně přístupnou akcí. Vždy se muselo jednat o soukromou akci chovatele poráženého zvířete.

2. Domácí porážku neupravuje nový veterinární zákon. Novela veterinárního zákona (č. 308/2011 Sb.) od 1. 1. 2012 nově umožnila úředně povolenou domácí porážku skotu mladšího 24 měsíců, právní úprava domácích porážek ostatních druhů zvířat zůstala nedotčena.

3. V případě přestupku hrozí pachateli pokuta do výše 10 000 Kč, v případě správního deliktu podnikající fyzické osoby až do výše 300 000 Kč. (Právnické osoby z podstaty věci nemohou mít domácnost a pořádat domácí porážky). Tato sankce postihuje zejména domácí porážku zvířete, které není mezi vyjmenovanými druhy, nebo uvádění masa z domácí porážky do oběhu (srov. § 71 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) a dále § 72 odst. 1 písm. d) a odst. 3 písm. a) veterinárního zákona).

4. Subjektu, který pořádá veřejnou zabíjačku, hrozí pokuta v případě přestupku až do výše 10 000 Kč, a v případě správního deliktu právnické osoby a podnikající fyzické osoby až do výše 1 000 000 Kč (srov. § 71 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) a dále § 72 odst. 1 písm. i) a odst. 3 písm. c) veterinárního zákona).

5. Tato právní úprava nijak nesouvisí s Evropskou unií. Komunitární právo sice s účinností od 1. 1. 2006 sjednotilo v celé EU právní úpravu výroby potravin v potravinářských podnicích pomocí přímo použitelných předpisů (původní směrnice byly nahrazeny nařízeními), domácí příprava potravin pro soukromou domácí spotřebu nadále zůstala vnitrostátní záležitostí.

Především je potřeba mít na paměti, že maso zvířat je surovina s vyšší mírou rizika pro lidské zdraví a zacházení s ní podléhalo vždy nějakému úřednímu (mocenskému) dohledu. To je zkušenost doložitelná už od starověku.

Další Euromýty najdete na:

http://ec.europa.eu/unitedkingdom/press/euromyths/archive_euromyths_2_en.htm

http://ec.europa.eu/unitedkingdom/blog/index_en.htm

Tisknout